Proč si nepořídit klimatizaci?!

I přes značné oteplování planety si u nás klimatizace stále těžko hledá místo. Češi pro ni totiž nemají historické pochopení. Přitom důvody zdravotní, úsporné, estetické a jakékoli jiné jsou značné.

klima_001.jpg, 21kB

Slogan „Itálie – jasno – třicet“ se stal synonymem pro pohodu. Jedna věc je ovšem teploučko u moře či tuzemského rybníka a druhá zalykání se potem ve dvě v noci v tropech domácí ložnice. Když už není jiná pomoc, přeci jen dospějeme k zásadnímu rozhodnutí: je třeba koupit klimatizaci.

Teplo škodí všem

Rostliny si v zimě nemohou vzít kabát a rukavice: buď se adaptují, nebo ne. Zvířata jsou na tom o něco lépe, změní srst či zalezou do doupat. Nejsnazší to má král tvorstva. Přihodí polínko do kamen, nalije horký čaj a zaleze pod peřinu. Ovšem když teplota vyšplhá ve dne nad třicet ve stínu a v noci neklesne pod dvacet, jsme na tom všichni stejně. Na venkově či v domech se zahradou se vzrostlými stromy a s možností stínu se vysoké teploty ještě dají ustát. Ve městech je to horší: akumulační vlastnosti asfaltu, betonu a zdiva neumožňují dostatečné ochlazení.

Nedostatek prostoru v zástavbě omezuje ochlazující účinek pohybujícího se vzduchu a králíkárny panelákového typu či stará okna činžáků nechávají teplo pronikat do bytů, ale nikoli ven. Bude-li letošní léto vražedně horké, možná vás tedy brzy zchladí vaše nová klimatizace.

Zima na kolečkách

Jaké máte možnosti? Asi nejznámější jsou mobilní jednotky. Jsou na kolečkách a zapojují se do zásuvky. Teplý vzduch většinou odvádějí ohebnou trubicí (průměr 120 mm), která se dá vystrčit z polootevřených balkonových dveří nebo z okna. Ovšem tudy teplo zase vstupuje, což je kontraproduktivní: proto šikulové na léto třeba vysadí tabulku skla a „zasklí“ ji vykrojeným plastem.

klima_002.jpg, 32kB

Výhodou mobilních klimatizací je provizorní použití. Nezaclánějí v malém bytě a ve sklepě je necháte i v červenci, který si teplotou hraje na únor. Nevýhodou je menší výkon odpovídající místnosti do 70 m3 a také vyšší hlučnost. Ceny začínají na 15 000 Kč. Před nákupem si zjistěte i drobnosti, třeba za jak dlouho je třeba vylít zkondenzovanou vodu, protože pak se klimatizace sama vypíná.

Nebourejte – využijte okno

Druhou kategorií jsou klimatizace okenní. Zasunou se do okna tak, aby část s kondenzátorem vyčnívala ven a druhá (s ovládáním a výparníkem) pracovala uvnitř. Dají se pořídit v nejlevnějším provedení již asi od 10 tisíc. Často (vidíme to zejména v hotelích turistických aglomerací) se kombinují s tepelným agregátem pro dokonalé udržení teploty ve dne i během chladnější noci.

Výhodou je snadná montáž bez většího bourání, naopak nevýhodou může být, že zvenku je klimatizace vidět a vypadá dost ošklivě. Uvnitř je navíc poměrně hlučná. Společnou nevýhodou obou typů – mobilních i okenních – je přímé foukání, což citlivějším osobám nemusí vyhovovat.

Nejde jen o chlad

klima_003.jpg, 5,0kB

Klimatizace snižuje nebo udržuje stálou vlhkost vzduchu. To je užitečné pro nemocné, staré lidi, děti i zvířata.

Podporuje vyrovnané proudění vzduchu, navíc přináší vyrovnanou teplotu ve všech výškách prostoru.

Pokud je klimatizace vybavená správnými filtry, sama přispívá k pročišťování vzduchu, což ocení alergici.

Nejlepší jsou nejdražší

klima_004.jpg, 5,0kB

Třetí jsou tzv. splitové jednotky. Jsou dělené – vnější část (kondenzační jednotka) obsahuje nejen kondenzační výměník, ale i ventilátor. To mimo jiné znamená, že co hučí, hučí venku a uvnitř neruší. To je jeden z největších kladů tohoto typu. Ve vnitřním dílu je tichý ventilátorek (30 až 45 dB) a výparník, případně i filtry. Existují samozřejmě složitější systémy, kdy se kombinuje větší počet vnějších jednotek s různě rozmístěnými jednotkami vnitřními, které se dají posadit prakticky kamkoli – do stropu, pod okno apod.

V každém případě je tento typ zdravotně nejpřirozenější, navíc nehrozí „ofuky“ či nemoci vyvolané prouděním chladného vzduchu. Split je nejlepší, ale také nejdražší systém. Cena za montáž jednoho splitu se pohybuje od 3 000 do 10 000 korun. Některé vnitřní splity mají působivé maskování – od obrazů světových malířů po decentně nevyčnívající mimikry dřeva či kovu.

Nezapomeňte na funkce

klima_005.jpg, 4,8kB

Než si klimatizaci vyberete (složitější systém nechte na odborníkovi), rozhodně nezapomeňte na některé základní funkce.

  • Dálkové ovládání – nemusí být složité, i to nejjednodušší je prima. Stačí funkce: zapnout, vypnout, zesílit, zeslabit.
  • Displej – na kontrolu a především pro programování. Prosvětlený je lépe viditelný v noci. Žádoucí jsou logické ikony.
  • Timer – spínání (zapni za dvanáct hodin, než se vrátím domů) je důležitější, než si myslíte.
  • Odvlhčovač – bývá standardem.
  • Stupně ventilátoru – klimatizace by měla mít alespoň tři, ale nejlépe pět úrovní, a to s možností programování.
  • Nastavení lamel – servomotorek natáčí lamelové výpusti, a tím „vyrábí“ proudění. Stejně působí otáčivý větrák. Subjektivně to je příjemné. Je rozumné nastavit i řízení proudu vzduchu – jiné pro spánek (směr strop), jiné pro větší intenzitu během dne.
klima_006.jpg, 1,8kB

Jak klimatizace pracuje

Základním úkolem je odčerpat teplo ven. Druhotnou funkcí je větrání, čištění a filtrování. Klimatizace funguje jako vaše lednice a také mají některé stejné vlastnosti. Musejí být tiché, protože často pracují i přes noc. Klimatizace „jede“ nejméně 60 dnů v roce asi 10 hodin denně. Jelikož by měla fungovat i za vaší nepřítomnosti, musí být spolehlivá a bezúdržbová. V obou najdete kompresorový chladicí okruh – výparníkem prochází teplý vzduch a odpařováním chladiva dochází k odebírání tepla.

Klimatizace nepřítel zeměkoule?

klima_007.jpg, 11kB

To se dříve říkalo. Především proto, že chladiva do klimatizací obsahovala látky odbourávající ozón. Přitom problematické HCFC (například R22 obsahující chlór) se dnes prakticky nepoužívá. Od 1. 1. 2004 navíc platí zákaz jeho použití ve všech nových zařízeních, od roku 2010 budou zakázány docela. Dnešní chladiva neškodí – nejrozšířenější R407c není toxické, je nehořlavé a neničí ozónovou vrstvu. Podle Svazu chladicí a klimatizační techniky i zahraničních zdrojů tedy nelze tvrdit, že moderní klimatizace škodí planetě.

Kdopak to topí?

Rčení „Za vším hledej člověka“ platí i zde. Lidské tělo vydává asi 150 W (tedy jako žárovka), při sportu až dvojnásobek. Cvičící dvojice topí asi 0,5 kW!

Zřejmým zdrojem tepla jsou žárovky (přemění v teplo asi 90 % energie).

klima_008.jpg, 12kB

Další v řadě jsou počítače, monitory, televizory. TV vypneme většinou jen ovladačem, ale většina obvodů pracuje a hřeje. Lépe vybavená domácnost takto topí dalších 0,5 kW.

Velká část tepla prochází skrze sklo v oknech. To může propustit až 400 W na m2 zasklené plochy. Existují možnosti snížení propustnosti tepla, především žaluzie a podobné stínění, v modernějším pojetí to jsou speciální skla či nalepovací fólie.

Existují i další způsoby oteplování místností, především špatné větrání.

Převzato: www.dumabyt.cz